Ke čtení
Jak zatočit s volnými radikály
O antioxidantech se často mluví v souvislosti s ochranou těla před volnými radikály, které mají vliv na stárnutí, řadu nemocí a mohou být příčinou i rakovinného bujení. Co o nich víme?
Antioxidanty jsou látky chránící organismus před volnými radikály, které vznikají v těle například účinkem ultrafialového nebo ionizujícího záření, chemických či jiných nežádoucích vlivů životního prostředí.
V lidském těle vznikají nejčastěji jako vedlejší produkt okysličování - volné radikály kyslíku. Vysoce reaktivní formy kyslíku jsou v určitém množství pro život nezbytné, protože např. pomáhají s obranyschopností těla. Když je však jejich produkce vyšší než počet ochranných látek, napadají a poškozují zdravé buňky i celé tkáně (volné radikály jsou totiž nestabilní a reagují rychle s jinými molekulami, které přitom často ničí). Mohou se tak podílet na stárnutí, vzniku kardiovaskulárních i nádorových onemocnění a dalších chorob.
Lidský organismus je naštěstí vybaven řadou ochranných mechanismů, které brání vzniku volných radikálů nebo pomáhají s jejich likvidací či opravou již poškozených buněk. Antioxidant jako ochranná látka blokuje účinky „škodlivých“ radikálů tím, že předá volnému radikálu chybějící elektron, či ho jinak „zneškodní“, a přitom zůstává poměrně stabilní.
Přírodní antioxidanty
Kromě přirozeně se vyskytujících antioxidačních mechanismů v lidském těle můžeme antioxidanty rozdělit na syntetické (uměle vyráběné) a přírodní, které se nacházejí v různých potravinách, zejména v zelenině, ovoci, ořechách, luštěninách, různých semínkách, ale i v koření. Jsou bohaté na vitaminy, minerály, stopové prvky a další látky (karotenoidy, flavonoidy, ginkgolidy,kurkuminoidy aj.), které mají antioxidační schopnosti. Pokud jíme pestrou stravu, dodáváme tělu dostatek přírodních antioxidantů, takže množství volných radikálů a antioxidantů je v rovnováze. Když holdujeme více alkoholickým nápojům, kouření, opalování, jednostranné stravě s množstvím uzených a tučných jídel, nebo jsme vystaveni psychické či fyzické zátěži, při nemoci, úrazu či delším pobývání v znečištěném prostředí, jako je kouř nebo výfukové plyny, tvorba nebezpečných volných radikálů může být vyšší (tzv. oxidativní stres). Pak je potřebné zvýšit příjem potravin s antioxidačními látkami, nebo je alespoň přijímat v podobě doplňků stravy, abychom minimalizovali rizika spojená s tvorbou volných radikálů.
Kromě přirozeně se vyskytujících antioxidačních mechanismů v lidském těle můžeme antioxidanty rozdělit na syntetické (uměle vyráběné) a přírodní, které se nacházejí v různých potravinách, zejména v zelenině, ovoci, ořechách, luštěninách, různých semínkách, ale i v koření. Jsou bohaté na vitaminy, minerály, stopové prvky a další látky (karotenoidy, flavonoidy, ginkgolidy,kurkuminoidy aj.), které mají antioxidační schopnosti. Pokud jíme pestrou stravu, dodáváme tělu dostatek přírodních antioxidantů, takže množství volných radikálů a antioxidantů je v rovnováze. Když holdujeme více alkoholickým nápojům, kouření, opalování, jednostranné stravě s množstvím uzených a tučných jídel, nebo jsme vystaveni psychické či fyzické zátěži, při nemoci, úrazu či delším pobývání v znečištěném prostředí, jako je kouř nebo výfukové plyny, tvorba nebezpečných volných radikálů může být vyšší (tzv. oxidativní stres). Pak je potřebné zvýšit příjem potravin s antioxidačními látkami, nebo je alespoň přijímat v podobě doplňků stravy, abychom minimalizovali rizika spojená s tvorbou volných radikálů.
„Antioxidační účinky mají některé byliny, které užíváme v kuchyni jako koření (šalvěj, rozmarýn, tymián, oregano, kurkuma, zázvor a další). Látky obsažené v koření mohou zabránit oxidačnímu žluknutí tuků, ztrátě barvy a chuti potravin. Přírodní i syntetické antioxidanty (tzv. éčka, přídatné látky) se používají v potravinářském, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu k prodloužení trvanlivosti produktů. Do kosmetických přípravků se často přidává vitamin E, alfa-tokoferol, který chrání pokožku před účinky volných radikálů a zpomaluje tak proces stárnutí buněk.“
Hormon mládí
K přirozeně se vyskytujícím antioxidantům v těle patří hormon melatonin, který se tvoří v nočních hodinách v šišince mozkové. Je známý také jako „spánkový hormon“, „hormon mládí“, nebo „hormon s protirakovinnými účinky“. Má vliv na denní řád organismu, ovlivňuje dobu usínání i kvalitu spánku a zmírňuje pocit únavy při časovém posunu. K účinným antioxidantům se řadí i koenzym Q10, látka podobná vitaminům E a K, která se tvoří a nachází v každé buňce těla. Regeneruje a chrání buňky před volnými radikály, ochraňuje tak tkáně před poškozením a stárnutím. Koenzym Q10 příznivě působí na dásně, je potřebný pro správnou činnost srdečního svalu, má vliv na fyzickou aktivitu a výkonnost, je fakticky nezbytný pro tvorbu energie. Zdrojem koenzymu Q10 jsou také některé potraviny (např. sója, ořechy, mořské ryby, brokolice aj.). Podobně jako u vitaminů rozpustných v tucích závisí příjem Q10 na přítomnosti tuku v potravě, protože je absorbován s tuky. S přibývajícím věkem se jeho tvorba v organismu snižuje, proto jej musíme více přijímat v potravě.
K přirozeně se vyskytujícím antioxidantům v těle patří hormon melatonin, který se tvoří v nočních hodinách v šišince mozkové. Je známý také jako „spánkový hormon“, „hormon mládí“, nebo „hormon s protirakovinnými účinky“. Má vliv na denní řád organismu, ovlivňuje dobu usínání i kvalitu spánku a zmírňuje pocit únavy při časovém posunu. K účinným antioxidantům se řadí i koenzym Q10, látka podobná vitaminům E a K, která se tvoří a nachází v každé buňce těla. Regeneruje a chrání buňky před volnými radikály, ochraňuje tak tkáně před poškozením a stárnutím. Koenzym Q10 příznivě působí na dásně, je potřebný pro správnou činnost srdečního svalu, má vliv na fyzickou aktivitu a výkonnost, je fakticky nezbytný pro tvorbu energie. Zdrojem koenzymu Q10 jsou také některé potraviny (např. sója, ořechy, mořské ryby, brokolice aj.). Podobně jako u vitaminů rozpustných v tucích závisí příjem Q10 na přítomnosti tuku v potravě, protože je absorbován s tuky. S přibývajícím věkem se jeho tvorba v organismu snižuje, proto jej musíme více přijímat v potravě.
Nejznámější antioxidační látky, které přispívají k ochraně buněk před oxidativním stresem
Vitaminy
*vitamin E (alfa-tokoferol)
*vitamin C (kyselina askorbová)
*vitamin B2 (riboflavin)
*vitamin E (alfa-tokoferol)
*vitamin C (kyselina askorbová)
*vitamin B2 (riboflavin)
Minerály a stopové prvky
*selen
*zinek
*mangan
*měď
*selen
*zinek
*mangan
*měď
Karotenoidy
betakaroten (provitamin A) – červená paprika, mrkev, meruňky, petrželová nať, špenát a další
betakaroten (provitamin A) – červená paprika, mrkev, meruňky, petrželová nať, špenát a další
Flavonoidy
*semena kaštanu, artyčok, mateřídouška, proskurník, šípek, brusinky, měsíček lékařský, listnatec bodlinatý, pohanka, ovesná nať, zelený čaj
*semena kaštanu, artyčok, mateřídouška, proskurník, šípek, brusinky, měsíček lékařský, listnatec bodlinatý, pohanka, ovesná nať, zelený čaj
Resveratrol
*například slupka a semínka modré révy vinné, červené víno, černý rybíz
Ginkgolidy
*extrakt z listů jinanu dvoulaločného, latinským botanickým názvem Ginkgo biloba
*extrakt z listů jinanu dvoulaločného, latinským botanickým názvem Ginkgo biloba