Když řádí chřipkový virus

I když mnozí považují chřipku za banální infekční onemocnění, chřipkový virus každoročně usmrtí na celém světě až půl milionu lidí. Nebezpečné jsou hlavně viry typu A, který se rychle šíří a snadno mutují. V minulosti už virus způsobil velké epidemie a pandemie. Nejznámější je tzv. španělská chřipka z roku 1918, velký strach vyvolala před několika lety i tzv. mexická chřipka (nazývaná také prasečí), jejímž původcem byl virus typu A, podtyp H1N1.

 

Uvádí se, že přibližně třikrát za sto let se objeví mutace chřipkového viru typu A, který je smrtelně nebezpečný nejen pro malé děti, dříve narozené nebo lidi s oslabenou imunitou či nemocemi plic a ledvin, ale ohrožuje i jinak zdravé, mladé lidi. První příznaky jsou typické pro běžnou chřipku, přidávají se však další komplikace, např. těžký zápal plic či selhávání vnitřních orgánů.

 

Poslední dva roky nás však trápí nový typ koronaviru, který má na svědomí už miliony mrtvých na celém světě. Onemocnění Covid-19 a chřipka mají mnoho společných symptomů a je velmi obtížné rozeznat chřipku od nákazy koronavirem. Loni (od podzimu 2020 do jara 2021) chřipka u nás nebyla, ale určitě nevymizela.

S chřipkovými viry, které takřka každý rok způsobují od podzimu do jara menší epidemie, si imunitní systém zdravého člověka dokáže poradit. Virus se šíří kapénkovou infekcí vzduchem, ale i přímým kontaktem třeba při podání ruky, políbení a napadá především dýchací cesty. Jakmile se dostane do organismu, vnikne do hostitelské buňky, kterou potřebuje k replikaci (rozmnožování). Během tří dnů dojde k pomnožení viru a objeví se první příznaky, které se mohou v příštích dvou dnech zhoršovat. Přetrvává horečka nad 39 stupňů, přidává se rýma, bolest v krku, hlava hrozně třeští a celé tělo je natolik vysílené, že člověk má mnohdy potíže vstát z postele. Obranný systém organismu se konečně začne bránit a vytvářet protilátky, které mají za úkol „vetřelce“ paralyzovat a zlikvidovat. Po dalších třech až čtyřech dnech na lůžku nemocný pocítí úlevu, a pokud se nepřidá bakteriální infekce, která by nemoc zkomplikovala, tělo se začne zotavovat. Potrvá však ještě minimálně týden, než se člověk bude cítit opět zdráv.

 

Na rozdíl od virózy, která jedince může potrápit i dvakrát v roce, chřipkou onemocní člověk za život většinou jen několikrát. Čím víc je organismus odolný, tím větší šanci má tělo chřipkovému viru vzdorovat. Nejlepší prevencí, jak čelit infekčním nemocem, je posilovat imunitní systém.

1. Podstatné je jíst vyváženou stravu s dostatkem potřebných živin (k normální funkci imunitního systému přispívá vitamin A, B₆, B₁₂, C, D3, z minerálů selen, železo, zinek, měď).
2. Imunitní systém a obranyschopnost těla lze podpořit i doplňky stravy s extraktem třapatky nachové (Echinacea purpurea), která zmírňuje příznaky choroby a zkracuje dobu nemoci, rakytníkem řešetlákovým (Hippophae rhamnoides), který je bohatý na vitaminy a minerály, nebo třeba šťávou z aloe pravé (Aloe vera), která přispívá k regeneraci těla.
3. Pro děti jsou v lékárnách k dostání různé lákavé barevné pastilky, cucavé tablety, čaje a sirupy, které jsou vhodné k posílení organismu (čtěte vždy pozorně informace na obalu o složení a dávkování).
4. Je potřebné dbát na správný příjem tekutin, které pomáhají tělu s likvidací škodlivých látek (vhodné jsou neperlivé nápoje, minerálky, bylinné čaje, např. s květem lípy a černého bezu, šípkem, kořenem lékořice, s mateřídouškovou natí, se zázvorem, ale i čerstvé zeleninové a ovocné šťávy např. z mrkve, jablek, zázvoru, pomerančů, citronů).
5. Neméně podstatné je také udržovat fyzickou kondici jakoukoli pohybovou aktivitou přiměřenou věku; tělu prospěje rovněž otužování a saunování.
6. Důležitý je kvalitní spánek a vůbec odpočinek těla i duše (stresovou práci vykompenzovat relaxačním cvičením, masáží, čtením zábavné knihy, posezením s přáteli apod.).
7. Doporučuje se také vakcína proti chřipce, která očkovaného ochrání před předpokládaným chřipkovým virem aspoň půl roku.
8. V době chřipek a jiných respiračních onemocnění je rovněž zásadní omezit pohyb v prostorách s velkým počtem návštěvníků (obchodní centra, kina, plesy, diskotéky, dopravní prostředky) a přísně dodržovat hygienu (mýt si častěji ruce, nepoužívat společné toaletní věci (např. ručníky). Roušky mají určitě význam i v ochraně před chřipkou.

 

Pokud chřipkový virus pronikne do organismu a objeví se první příznaky, je na otužování samozřejmě pozdě. Tělo potřebuje odpočinek na lůžku, aby se s chřipkou co nejrychleji vypořádalo. Protože jde o virovou infekci a antibiotika na viry nezabírají, symptomy nemoci ztlumí volně prodejné léky ke snížení horečky a zmírnění bolesti v krku a kašle, k uvolnění ucpaného nosu, nebo přírodní produkty k usnadnění dýchání, odkašlávání či ulevení od bolesti v krku (k dostání jsou různá fytofarmaka v podobě sirupů, pastilek, tablet, sprejů, mastí). Velice důležité je během nemoci dopřát tělu dostatek tekutin.

 

Pocit únavy a vyčerpání v době chřipky a v rekonvalescenci pomůže snížit kromě účinného antioxidantu vitaminu C také vitamin PP (niacin), B₂, B₅, hořčík. Proto je dobré více konzumovat čerstvou zeleninu a ovoce alespoň v podobě čerstvě vymačkaných šťáv, které osvěží a zároveň i doplní ztrátu tekutin v nejhorších prvních dnech. V některých případech může lékař nasadit antivirotika, nebo při zhoršení stavu a podezření na bakteriální infekci také antibiotika, aby se předešlo komplikacím, nejčastěji zápalu plic.