Učení bez mučení
V období zkoušek prožívá každý student mírné napětí a stres, mívá někdy potíže s koncentrací a zapamatováním učební látky. Hodně záleží, v jakém psychickém a zdravotním stavu se právě nachází.
Na výsledku učení se odráží i další vlivy, třeba denní doba (někomu jde lépe učení dopoledne, jiný student dává přednost večerním hodinám), vnější ruchy (hluk, špatné osvětlení, zima nebo naopak tropické teploty), emoce (vztek, zamilovanost) aj.
Paměť (mnézie) je proces, který umožňuje zapamatovat si, uchovávat a vybavovat si již osvojené znalosti, dovednosti, zážitky… V procesu ukládání informací do paměti při učení přitom hraje velkou roli pozornost (při rozptýlení nejsme schopni se soustředit a zapamatovat si látku), volní úsilí a také motivace. Někdo má paměť více na data, čísla, jiný na vůně, další má spíše ikonickou paměť (spojenou s obrazy) atd.
Krátkodobě si zapamatujeme malé množství informací, které potřebujeme v daném okamžiku. K dlouhodobému uložení obsahu do paměti je nutné opakování (učení). Přesto je zcela normální i zapomínání a přemazávání paměťových stop (nepoužívané informace se prostě „vymažou“ a novější data nahradí starší obsah).
K lepšímu soustředění na učení a uložení obsahu do dlouhodobě paměti je vhodné:
*eliminovat rušivé vnější vlivy (hluk z ulice, televize apod.)
*nenechávat si velké množství učiva na poslední chvíli (stanovit si rozsah učení každý den; mít čas se k probrané látce vrátit a opakovat)
*roztřídit informace podle důležitosti (připravit si výpisky s výraznými titulky, body, barevně označit nejpodstatnější fakta; někomu k zapamatování pomáhají různé obrazce, grafy)
*některá hůře zapamatovatelná slovíčka si spojit s jiným slovem dobrou pomůckou je film či dokument vztahující se k tématu učební látky (audiovizuální kanál pomáhá při zapamatování)
*pít dostatečné množství tekutin a zvolit kvalitní stravu bohatou zejména na látky, které příznivě ovlivňují paměť.
Jednou z látek, která se podílí na mentálních a nervových procesech, zlepšuje paměť, pozornost a schopnost soustředění je lecitin. Jde o směs fosfolipidů přirozeně se vyskytujících ve všech buňkách našeho těla včetně buněk mozkových a nervových. Jeho dostatek v organismu snižuje hladinu cholesterolu v krvi, chrání játra před ukládáním tuků a urychluje štěpení tuků, zlepšuje kvalitu pokožky i činnost imunitního systému, či zmírňuje bolesti kloubů. Protože je přirozeným zdrojem cholinu (důležitý pro tvorbu základního neurotransmiteru), používá se k prevenci a léčbě některých poruch nervové činnosti, např. Alzheimerově chorobě.
Lecitin se nachází ve vaječném žloutku, v sojových bobech, játrech, arašídech, obilí… S věkem však jeho spotřeba v organismu bývá vyšší, proto je vhodné stravu obohatit o doplněk stravy.
Paměť a schopnost soustředění příznivě ovlivňuje také jinan dvoulaločný(Ginkgo biloba). Díky obsahu flavonoidů, organických kyselin, fenolických látek, má blahodárný vliv na krevní oběh a cévy, čímž přispívá ke zlepšení krevního průtoku, hlavně v mozku a dolních končetinách. K normálním psychickým funkcím, jako je schopnost koncentrace, učení, paměť a myšlení přispívají i vitaminy skupiny B (B6, B12).