Mikrobi jsou živé organismy a vegetují všude kolem nás.
Včetně nás samých.
Většina bakterií je neškodných, dokonce je naše tělo potřebuje například k lepšímu trávení. Avšak zatímco některé bakterie jsou užitečné, jiné mohou vyvolávat hnilobu a infekční nemoci, v případě zaplavení celého organismu bakteriemi až otravu krve (sepsi).
S plísněmi a jinými jednobuněčnými mikroorganismy je to obdobné – bez některých se neobejdeme v pivovaru, při výrobě chleba či antibiotik, sbíráme je a pochutnáváme si na nich v podobě jedlých hub. Umí být ale také hodně nebezpečné, zejména plísně na potravinách nebo na zdech vlhkých místností. Plísním a kvasinkám se daří i na mnoha veřejných místech, kde je teplo a vlhko. Po nákaze mohou způsobovat obtěžující mykózu nohou či kandidózu (vaginální mykózu).
K účinným antiseptikům používaným k dezinfekci kůže, sliznic i ran patří například jód, kyselina boritá a peroxid vodíku; mikrobicidní účinky má i kyselina benzoová a další kyseliny. K nejsilnějším přírodním antiseptikům patří olej čajovníku australského (TTO), který zachovává svoji účinnost také v přítomnosti krve a hnisu. Působí proti širokému spektru bakterií a má rovněž antimykotické účinky.
Při bakteriální infekci se podávají antibiotika, což jsou látky, které mikroorganismy usmrcují (působí baktericidně) nebo brání jejich množení v těle (působí bakteriostaticky).
Virus ke svému množení potřebuje hostitelskou buňku. Je původcem mnoha onemocnění, například chřipky. Zejména viry typu A snadno mutují a přenášejí se rychle z člověka na člověka. Virus chřipky se šíří kapénkovou infekcí vzduchem, ale i přímým a nepřímým kontaktem (např. při podání ruky, prostřednictvím znečištěného předmětu) a napadá zejména dýchací cesty.